Vše, co je skladem na eshopu je skladem i v obchodě v Školské 7 na Praze 1 každý všední den od 10-18 hodin!

Rostlinná detektivka

Rostlinna-detektivka-01

Už ani nevím kde jsem jí zahlídla poprvé, ale kulaté listy a zvláštní vzezření téhle rostliny Pilei peperomioides mě okouzlily natolik, že jsem jednu vydyndala na své ostravské kamarádce, která mi jí v roce 2015 přivezla vlakem do Prahy.

Ani jsem netušila jak moc jsem se trefila, když jsem se pak rozhodla poslat několik rostlin dál, jak já říkám štafetou. Ona totiž tahle pilea má takovéhle štafetové guerilla šíření z ruky do ruky doslova v genech! To jsem se ale dozvěděla až později.

 

 

Při pátrání a pídění se v hlubinách internetu po informacích o téhle rostlině s palačinkovými listy (fakt se jí říká pancake plant!), na mě vypadl neuvěřitelný článek z roku 1984 o tom, jak tahle zelená potvůrka potrápila botaniky až z věhlasné Královské botanické zahrady Kew v Londýně. Ne každá rostlina se může pochlubit takovou historií a už vůbec ne historií, která by mohla být předlohou na jeden díl Sherlocka Holmese nebo možná spíš Profesionálů?


 

Uvařte si kafíčko a ponořte se se mnou do tohoto rostlinného detektivního příběhu, stojí to totiž za to 

 

Všechno to začalo na začátku 70. let, kdy se botanikům z Kew garden, Edinburgu i Wisley začali často objevovat na stole žádosti o určení podivné rostliny s kulatými listy. Jejich odpovědi byly však většinou strohé: "Nejspíše se jedná o rod peperomií." nebo "Prosím, příště pošlete rostlinu s květy, z fertilního materiálu je těžké přesně určit druh.".

Až do poloviny 70. let ale botanikům přicházeli další a další exempláře pilei z nejrůznějších koutů britských ostrovů s dotazy o jakou že se to jedná rostlinu. Bylo nad slunce jasné, že lidé pěstují tuto netradiční rostlinu jako pokojovou, předávají si navzájem její výhony, a tak se rostlina šíří po celé zemi. Přes to všechno byla pilea botanikům stále zcela neznámá.

Zvrat nastal až po roce 1978, kdy do Kew konečně dorazil kvetoucí exemplář. Ukázalo se, že listy sice připomínají peperomii, ale malé kvítky indikují rostlinu patřící do rodu kopřiv. Nakonec se ukázalo, že jde o rostlinupojmenovanou Pilea peperomioides pocházející z hor východní Číny a objevenou již v roce 1906 Georgem Forrestem, jehož sbírky čínských rostlin jsou uchovávány v edinburgských herbářích. 


Následovala ale další zásadní otázka: Jak se čínská rostlina dostala naprosto bez povšimnutí vědců do Británie, kde se takto neuvěřitelně rozšířila?



Pátrání pokračuje

"Vyšetřování" se pohnulo až po publikaci ilustrovaného článku v Sunday Telegraph v lednu 1983, apelujícího na čtenáře listu, aby v případě znalosti jakékoliv informace o introdukci rostliny do Británie, napsali do Královské botanické zahrady Kew. A jedna z odpovědí, která dorazila se ukázala být klíčovou pro rozluštění záhady.

Rodina Sidebottomsových z městečka St. Mawes v Cornwallu získala rostlinu asi před 20 lety. Rodina měla tehdy norskou au-pair, dívku jménem Modil Wiggová. Modil a jejich devítiletá dcera Jill jely společně do Norska na prázdniny a copak myslíte, že dostala Jill od Wiggových jako dárek na památku? 

Ano, máme tu twist a tato zásadní informace přesouvá pátrání do Skandinávie. Ukázalo se ale, že ani skandinávští botanici nikdy před tím tuto rostlinu neviděli, a tak byli angličtí botanici, opět na začátku.

 
Pátrání se však dostalo i do hledáčku doktora Larse Kerse z botanické zahrady Bergius ve Stokholmu, který v pilee rozpoznal neznámou rostlinu, kterou už od roku 1976 pěstuje doma a kterou dostal od příbuzného ze Švédska. Prohledal veškerou dostupnou švédskou literaturu, bez výsledku. Stejně jako v Británii a v Norsku i ve Švédsku byla pilea naprosto neznámá jak pro botaniky, tak pro obchodníky a pěstitele. Jak se do Skandinávie dostala bylo stále velkou záhadou i na konci 80. let.

Doktora Kerse ale napadlo, že nejlepší způsob, jak se dostat k informacím přímo od lidí, je televize a prezentoval pileu v populárním švédském televizním pořadu. Dostal 10 tisíc dopisů, což prokázalo minimálně to, že pilea je ve Švédsku stejně oblíbenou pokojovou rostlinou jako v Anglii.

 

V záplavě dopisů se konečně našel i klíč k celé záhadě

Díky dopisu pana Knuta Espegrena vyšlo najevo, že v roce 1944 se norští misionáři stahovali z Číny. Agnar Espegren, otec pisatele, byl tehdy se svou rodinou pobývající v provincii Hunan, přemístěn do Kunmingu v provincii Yunnan, kde týden čekal na další přesun do Indie. Během tohoto krátkého pobytu v Kunmingu si pan Espegren na místním tržišti koupil hádejte co! Zabalil rostlinu do malé krabičky, která spolu s jeho rodinou a jejich zavazadly odjela do Kalkaty, kde zůstali ještě rok než se konečně v roce 1946 vrátili i s tajemnou rostlinou do Norska.

Pan Espegren po návratu domů hodně často cestoval a navštěvoval staré známé a příbuzné. A co může být lepší jako dárek než rostlina z dalekých krajin Číny, že? Touto cestou, i díky tomu, že pilea se velmi snadno množí podzemními oddenky, se rostlina začala pod názvem misionářská kytka geometrickou řadou šířit po Norsku a pak i do ostatních skandinávských zemí.

 

 

Štafetová královna

A to je vlastně nejspíš i důvod, proč se pilea tak často objevuje na fotkách všech těch dokonalých skandinávských interiérů, pileu má totiž ve Skandinávii doma každý druhý, je to vlastně už takový místní inventář.
 
Toť tedy jeden detektivní příběh o vědcům neznámé čínské rostlině, která byla pěstována v tisících Evropských domácností, jako výsledek jedné rostlinné štafety, a proto pileu pepřincovou nazývám Štafetová královna.

Rostlinná štafeta

Pilea pepřincová byla i původní inspirací proč jsme v Zahradě na niti začali pořádat Rostlinné štafety. V roce 2016 totiž pileu nešlo koupit, jediný způsob jak jí dostat bylo od někoho, kdo jí měl. 

A tak vznikl nápad uspořádat výměnnou akci, kde bychom si všichni navzájem mohli vyměňovat nejen pileu, ale i jiné přebytečné či nechtěné výpěstky. Rostlinná štafeta tak funguje od roku 2016 až do dnešních dní a aktuální termíny najdete tady.


Protože pileu pěstuji už léta, sepsala jsem také článek o tom, jak pileu pepřincovou pěstovat.

 

Pilea, to už je srdcová záležitost



Zdroj: Chinese puzzle solved, Dr Phillip Cribb, Deputy Keeper of the Herbarium, Royal Botanic Garden, Kew, Richmond, Surrey, 1984

 

lenka-hruba-zahrada-na-niti (2)

Lenka Hrubá

Tento článek jsem pro vás napsala já, zakladatelka Zahrady na niti, vášnivá objevovatelka rostlinných zajímavostí a nenasytná cestovatelka za cizími krajinami a rostlinnou inspirací.
Grafický návrh vytvořil a nakódoval Shoptak.cz