Rostlinná detektivka

Už ani nevím kde jsem jí zahlídla poprvé, ale kulaté listy a zvláštní vzezření téhle rostliny Pilei peperomioides mě okouzlily natolik, že jsem jednu vydyndala na své ostravské kamarádce, která mi jí v roce 2015 přivezla vlakem do Prahy.

Ani jsem netušila jak moc jsem se trefila, když jsem se pak rozhodla poslat několik rostlin dál, jak já říkám štafetou. Ona totiž tahle pilea má takovéhle štafetové guerilla šíření z ruky do ruky doslova v genech! To jsem se ale dozvěděla až později.

Uvařte si kafíčko a ponořte se se mnou do tohoto rostlinného detektivního příběhu, stojí to totiž za to 

Všechno to začalo na začátku 70. let, kdy se botanikům z Kew garden, Edinburgu i Wisley začali často objevovat na stole žádosti o určení podivné rostliny s kulatými listy. Jejich odpovědi byly však většinou strohé: "Nejspíše se jedná o rod peperomií." nebo "Prosím, příště pošlete rostlinu s květy, z fertilního materiálu je těžké přesně určit druh.".

Až do poloviny 70. let ale botanikům přicházeli další a další exempláře pilei z nejrůznějších koutů britských ostrovů s dotazy o jakou že se to jedná rostlinu. Bylo nad slunce jasné, že lidé pěstují tuto netradiční rostlinu jako pokojovou, předávají si navzájem její výhony, a tak se rostlina šíří po celé zemi. Přes to všechno byla pilea botanikům stále zcela neznámá.

Zvrat nastal až po roce 1978, kdy do Kew konečně dorazil kvetoucí exemplář. Ukázalo se, že listy sice připomínají peperomii, ale malé kvítky indikují rostlinu patřící do rodu kopřiv. Nakonec se ukázalo, že jde o rostlinupojmenovanou Pilea peperomioides pocházející z hor východní Číny a objevenou již v roce 1906 Georgem Forrestem, jehož sbírky čínských rostlin jsou uchovávány v edinburgských herbářích. 

Následovala ale další zásadní otázka: Jak se čínská rostlina dostala naprosto bez povšimnutí vědců do Británie, kde se takto neuvěřitelně rozšířila?

"Vyšetřování" se pohnulo až po publikaci ilustrovaného článku v Sunday Telegraph v lednu 1983, apelujícího na čtenáře listu, aby v případě znalosti jakékoliv informace o introdukci rostliny do Británie, napsali do Královské botanické zahrady Kew. A jedna z odpovědí, která dorazila se ukázala být klíčovou pro rozluštění záhady.

Rodina Sidebottomsových z městečka St. Mawes v Cornwallu získala rostlinu asi před 20 lety. Rodina měla tehdy norskou au-pair, dívku jménem Modil Wiggová. Modil a jejich devítiletá dcera Jill jely společně do Norska na prázdniny a copak myslíte, že dostala Jill od Wiggových jako dárek na památku? 

Ano, máme tu twist a tato zásadní informace přesouvá pátrání do Skandinávie. Ukázalo se ale, že ani skandinávští botanici nikdy před tím tuto rostlinu neviděli, a tak byli angličtí botanici, opět na začátku.

 
Pátrání se však dostalo i do hledáčku doktora Larse Kerse z botanické zahrady Bergius ve Stokholmu, který v pilee rozpoznal neznámou rostlinu, kterou už od roku 1976 pěstuje doma a kterou dostal od příbuzného ze Švédska. Prohledal veškerou dostupnou švédskou literaturu, bez výsledku. Stejně jako v Británii a v Norsku i ve Švédsku byla pilea naprosto neznámá jak pro botaniky, tak pro obchodníky a pěstitele. Jak se do Skandinávie dostala bylo stále velkou záhadou i na konci 80. let.

Doktora Kerse ale napadlo, že nejlepší způsob, jak se dostat k informacím přímo od lidí, je televize a prezentoval pileu v populárním švédském televizním pořadu. Dostal 10 tisíc dopisů, což prokázalo minimálně to, že pilea je ve Švédsku stejně oblíbenou pokojovou rostlinou jako v Anglii.

A to je vlastně nejspíš i důvod, proč se pilea tak často objevuje na fotkách všech těch dokonalých skandinávských interiérů, pileu má totiž ve Skandinávii doma každý druhý, je to vlastně už takový místní inventář.
 
Toť tedy jeden detektivní příběh o vědcům neznámé čínské rostlině, která byla pěstována v tisících Evropských domácností, jako výsledek jedné rostlinné štafety, a proto pileu pepřincovou nazývám Štafetová královna.

Pilea pepřincová byla i původní inspirací proč jsme v Zahradě na niti začali pořádat Rostlinné štafety. V roce 2016 totiž pileu nešlo koupit, jediný způsob jak jí dostat bylo od někoho, kdo jí měl. 

A tak vznikl nápad uspořádat výměnnou akci, kde bychom si všichni navzájem mohli vyměňovat nejen pileu, ale i jiné přebytečné či nechtěné výpěstky. Rostlinná štafeta tak funguje od roku 2016 až do dnešních dní a aktuální termíny najdete tady.