Všechno co potřebujete vědět o zalévání pokojových rostlin

Zálivka pokojových rostlin může být občas docela složitá, když ale pochopíte principy, jak k zalévání pokojovek přistupovat, bude to mnohem jednodušší, než se na začátku zdálo. Tak pojďme na to!

Kdy zalévat pokojovky?

Neexistuje univerzální den ani hodina, různé rostliny vyžadují různou zálivku.

Zálivka podle druhu rostliny

Záleží, o jaký druh pokojové rostliny se jedná. Je tedy potřeba znát název rostliny nebo alespoň její druh, abyste mohli zjistit odkud rostlina pochází a v jakých podmínkách v přírodě roste. Sukulenty chtějí sucho, tropické rostliny vlhko. Neexistuje jedno zalévání pro všechny.

Sukulenty a kaktusy pocházející ze suchých oblastí, kde je hodně slunce a málo prší, mají dužnáté či kožovité listy a zalévají se až po viditělném "scvrknutí" listů. Čím tvrdší a dužnatější listy rostlina má, tím lépe umí zadržovat vodu v listech a tím více času potřebuje mezi zálivkami. U kaktusů a sukulentů je zálivka nutná až když je zemina úplně suchá. Více o pěstování kaktusů a sukulentů v tomto článku.

Vlhkomilné rostliny jako kapradiny, asparagusy, maranty či kalathey vyždadují stále mírně vlhký substrát. Rostlina by neměla stát ve vodě, ale zemina by neměla zcela vyschnout. Stačí pohmatem zjistit, jestli je povrch substrátu mokrý a případně rostlinu zalít.

U ostatních pokojových rostlin např. u fíkusů, monster, dracén, potosu či piley by měla vrchní část substrátu vždy proschnout před další zálivkou. Stačí strčit prst na 2–3 cm do zeminy, pokud cítíte vlhkost se zálivkou ještě počkejte, jinak hrozí přelití.

pokojovky-zimni-zahrada

**Jak často a kolik vody?**
Na to také není univerzální odpověď. Množství a četnost vody závisí na mnoha faktorech jako je druh rostliny, její velikost, umístění v prostoru i podmínky v interiéru. Druh a původ rostliny, tedy to jestli je rostlina ze suchého nebo vlhkého podnebí určuje kolik vody a jak často potřebuje. Velikost rostliny – čím větší rostlina a květináč, tím více vody Umístění rostliny v prostoru – rostlina zastrčená v tmavším koutě nebo daleko od okna spotřebuje méně vody než rostlina na okně. Podmínky v interiéru, jeho vlhkost, suchý vzduch a průměrná teplota ovlivňuje četnost zálivky. Z toho vyplývá, že opravdu univerzální odpověď neexistuje, nezalévejte podle kalendáře nebo dne v týdnu. Nejlepší nástroj na zjištění potřeby zálivky je váš prst! Doporučuji nejdřív co pár dní kontrolovat vlhkost substrátu v horní části květináče prstem. Pokud je svrchní vrstva cca do 3 cm suchá, vemte konvičku a rostlinu zalijte. Časem se váš odhad potřeby zálivky u různých pokojovek zlepší.

Jakou vodou zalévat pokojovky?

Nejlepší voda na zalévání je dešťovka, pokud k ní nemáte přístup, bude stačit i odstátá voda pokojové teploty. Příliš studená, ledová nebo příliš teplá až horká voda by mohla rostlině způsobit teplotní šok a nenávratně ji poškodit kořeny.

Jak zalévat pokojové rostliny

Jsou dvě možnosti:

Zálivka shora do substrátu – nejčastější způsob zalévání pokojových rostlin. Měli byste navlhčit celý povrch substrátu tak, aby voda pronikla do celé hloubky květináče. Vhodné je postupovat dvoufázově tak, že rostlinu zalijete jednou a po pár minutách se k ní vrátíte, zkontrolujete podmisku nebo obal na květináč a pokud do něj neprotekla žádná voda, rostlinu zalijete ještě jednou. Na konci zalévání slijete přebytečnou vodu z podmisky či obalu na květináč.

Zálivka ze spodu nasáknutím – méně častý a trochu náročnější způsob. Květináč s rostlinou postavíte do hlubší misky s vodou (podmiska je většinou moc mělká) a necháte rostlinu řádně nasáknout. Tento způsob zálivky je vhodný zejména pro kaktusy a sukulenty.

pokojovky-strelitzie

Jak poznat, že je rostlina přelitá?

Přelití je tichý zabiják pokojovek a často vypadá úplně jinak, než byste čekali. Přelitá rostlina totiž vypadá podobně jako přeschlá! Rozdíl je vždy v substrátu, proto je kontrola prstem klíčová.

Jasné signály, že rostlina dostává vody až moc:

Žloutnutí listů – listy žloutnou, měknou a často opadávají bez předchozího usychání. Typické je, že žloutnutí začne dole, ne nahoře. Pokud má rostlina dostatek roslin, můžete žluté listy odstranit. Roslině jsou již k ničemu a už se nikdy do původního stavu nevrátí.

Svěšené listy i když je rostlina zalitá –tohle je nejvíc matoucí signál. Rostlina vypadá „žíznivě“, ale substrát je vlhký nebo úplně mokrý. Kořeny jsou přelité, nemohou dýchat a vodu už nepřijímají, takže rostlina vlastně má nedostatek vody.

Měkké, hnědnoucí nebo černající stonky – zvlášť u báze rostliny, to je jasný signál, že kořeny nebo stonek začínají hnít.

Plíseň, bílý povlak na povrchu substrátu nebo zatuchlý zápach po vytažení květináče z obalu je jasné znamení, že substrát je dlouhodobě přemokřený a bez vzduchu.

Květináč je těžký a studený i několik dní po zalití. Zdravý substrát by měl mezi zálivkami lehce proschnout, ne zůstat trvale mokrý.

Jaké jsou nejčastější příčiny žloutnutí listů pokojovek se dočtete v tomto článku.

Co dělat s přelitou rostlinou?

Přestat zalévat, zní to banálně, ale je to základ. Žádná voda dokud substrát neproschne!

Zkontrolujte substrát a kořeny, pokud je substrát jen lehce vlhký, nechte rostlinu v klidu vyschnout. Pokud je zemina těžká, mazlavá, zapáchá, vyjměte rostlinu z květináče. Podívejte se na kořeny, zdravé kořeny jsou světlé a pevné, shnilé kořeny jsou hnědé, měkké a zapáchají.

Odstraňte shnilé části – ostrými nůžkami odstřihněte všechny měkké a tmavé kořeny. Raději víc než málo, hniloba se šíří.

Přesaďte rostlinu do suchého a vzdušného substrátu. Použijte čerstvý substrát a květináč s odtokovým otvorem. Po přesazení nezalévejte 2–5 dní (podle druhu).

Dejte rostlině čas a klid. Umístěte jí na světlé místo, ale ne na přímé slunce, nehnojte jí ani neroste "na povzbuzení". Teď se léčí, neroste.

TIP: Pokud nechcete hned přesazovat, vyndejte rostlinu z obalu, položte květináč na savý papír nebo suchý hadřík a zajistěte proudění vzduchu kolem květináče.

**Lenka Hrubá**
Tento článek jsem pro vás napsala já, zakladatelka Zahrady na niti, vášnivá objevovatelka rostlinných zajímavostí a nenasytná cestovatelka za cizími krajinami a rostlinnou inspirací. Pokud vás moje články o pěstování baví, přihlašte se k mému newsletteru a budete je dostávat rovnou do e-mailu spolu s dalšími rostlinnými tipy a triky.